Příběhy z Afriky
Za kolébku voodoo ([vúdú], z dahomejského vodu, vodou či vodun) se považuje západoafrický Benin, kde je černá magie cítit opravdu nejsilněji a doslova všude. Voodoo předměty zavěšené na stromech či chýších chrání nebo škodí, jedno ale mají společné: je to nebezpečí, které se skrývá v doteku nezasvěceného, jenž se neumí bránit ...
Ze západní Afriky voodoo expandovalo společně s otroky do Ameriky, Tichomoří a na ostrovy v Atlantickém oceánu.
V době, než do Afriky dorazili první misionáři, bylo voodoo součástí života na celém kontinentu. Šlo ruku v ruce s uctíváním nejrůznějších božstev, značně odlišných v různých lokalitách. Rituály vyžadovaly lidské oběti, které se nezřídka vzápětí pojídaly. Lidské oběti se v současnosti téměř vytratily. Ale kanibalismus je v Africe stále realitou, jak nám například nedávno dokázal sám nejmenovaný prezident jednoho západoafrického státu, který krom prokázané genocidy také pojídal zabité protivníky a nutil vojáky vyšších šarží, aby pravidelně činili totéž.
Voodoo si často žádá smrt, a tak se například běžně obětuje silný kohout, jehož krví se polévá soška, do níž šaman vkládá určitou energii. Celý obřad jakéhosi svěcení sošky má specifická pravidla. Po zhotovení dřevěného tvaru ji kouzelník posype prachem a vykuřuje kadidlem tak dlouho, dokud neodříká všechny magické slabiky, které frázuje v přesném sledu. Vzápětí zvedne sošku k nebi, utne hlavu připraveného kohouta a polévá čerstvou krví své dílo, jemuž tak dává živou energii. Následuje další začarování obřadními kouzly a voodoo soška je připravena k použití.
Magická soška však ještě nemá své přesné uplatnění. To přijde ve chvíli, kdy šamana navštíví náhodný domorodec s prosbou, například o ochranu své rodiny před nebezpečnými silami, které ji sužují. Častěji ale s cílem ublížit protivníkovi.
Šaman se potom soustředí na daného jedince nebo celou rodinu a vkládá do sošky svou moc, jíž bude soška čelit nepřátelským energiím.
Síla voodoo pramení podle misionářů působících dlouhodobě v Africe z protipólu dobra, čili z hlubokého zla, Satana. Symbolicky tedy využívá pekelných rovin. Všeobecně rozšířený omyl, že afričtí šamani léčí a pomáhají, je konfrontován leckdy až s děsivou skutečností, kdy šamani ubližují, vraždí, nenávidí ...
Zajímavou podívanou, která je ovšem uzavřena normální veřejnosti, je také zasvěcování samotného šamana. Krom řady úkonů se nastávajícímu šamanovi, který musí být předurčen, provádí rituál otevírání očí. Jedná se o symbolické otevření duchovních očí
, které umožní šamanovi vidět do dimenze, jež je běžnému smrtelníkovi uzavřená. Šaman potom vidí do světa duchů, odkud – jak Afričané věří – pochází veškeré zlo, ale také dobro a štěstí. Funguje jako prostředník mezi dvěma světy, je obdařen silou a mocí.
Obávaní šamani tak dokáží například podáním ruky vysát z člověka energii ve svůj prospěch. Jakýkoli dotek může být potencionálně nebezpečný, ale mocní šamani dokáží ublížit i pouhým pohledem a co více, dokonce svou oběť nemusí ani vidět a znát. Stačí, když jim někdo přinese část ubožákova těla, například vlas, zub nebo hadr se zaschlou krví, dobře zaplatí a šaman vykoná dílo zkázy. Výjimkou nejsou úmrtí celých rodin během jedné noci za nevyjasněných okolností.
Afričtí kouzelníci se ale zabývají také praktičtějšími věcmi, jako je například přivolání deště v období sucha, nebo naopak zastavení ničivých dešťů. K tomu jim slouží voodoo sošky, mezi nimiž jednoznačně vyniká soška se symbolem dvojčat obou pohlaví. Dvojčata se v africké mytologii těší nebývalé úctě a respektu.
V současné době je Afrika vystavena silnému tlaku křesťanství a islámu na tradiční animistická náboženství. V mnoha zemích tak rostou kostely a mešity jako houby po dešti, ale domorodci na své tradice nezapomínají, nechtějí od nich ustoupit. Afričan, jenž přijal křesťanství, věří většinou velmi hluboce a silně. Stále však klade velký důraz na běžné voodoo pomůcky, jako jsou ochranné přívěšky kri-kri na krku, končetinách či kolem pasu. Také islámským dětem se na hlavách vyholují ochranná čírka nebo nechávají symbolické pramínky vlasů. Voodoo se běžně praktikuje v afrických křesťanských i islámských společenstvích. V různých zemích černého kontinentu tak vzniká zajímavá směs importovaného náboženství a letitých animistických tradic dané lokality.
Setkali jsme se například v Mali s muslimem, který měl na krku tradiční ochranný kri-kri amulet, do něhož mu však šaman vložil začarovaný úryvek z Koránu!
Lze tedy říci, že voodoo přetrvává a jeho silné postavení v Africe pravděpodobně nikdy nezmizí. Je však nutné si uvědomit, že voodoo je zlo a nic dobrého člověku nepřinese.
Za více než dva roky, které jsme v Africe prožili, jsme voodoo zakusili na vlastní kůži mnohokrát a poznali jsme jeho trpkou, děsivou chuť. Nedoporučujeme nikomu, aby se těmito praktikami zabýval, ale při dlouhodobém pobytu mezi obyčejnými Afričany se mu zvláště vnímavější a otevřenější lidé nevyhnou.
Základní obrana je jednoduchá: nepodávat zbytečně každému ruku, ale pozdravit známým rasta pozdravem respekt
, s poklepáním na hruď. Zbytečně dlouhé dívání se z očí do očí zle vyhlížejícímu staršímu muži, které vás mrazí po těle, je také dobré neprotahovat. Horší je to potom se skutečným uhranutím nebo konfrontací s konkrétními lidmi, kteří by vám chtěli uškodit. Nyní je ten pravý čas pro účinné modlitby. Existují specifické modlitby přímo určené pro takovéto případy, které je však dobré konzultovat s knězem či misionářem. Účinné ale jsou i standardní křesťanské modlitby.
